Vše pro háčkování od H do Í

Řetízkové oko, krátký sloupek, dlouhý sloupek, magický kroužek, pikotky, pecičky… Ehm, pojďme na to raději zlehka. Háčkování je způsob vyšívání, při kterém se příze splétá do oček pomocí háčku. O jeho původu se vedou spory. Někdo tvrdí, že pochází z Arábie, jiný že z Číny nebo dokonce Jižní Ameriky. Písemné doklady najdeme zase v Anglii a někteří označují za původce Francii. Tak jak to vlastně je?

Historie háčkování

Nejpravděpodobněji se háčkování vyvinulo z čínského vyšívání označovaného jako tambouring. Nepoužíval se při něm klasický háček, zato potřebujete buben (tamburínu) a látku, která je přes něj napnutá. Nit provlékáte látkou pomocí tenké šicí jehly nebo tamburského háčku. Tento postup se dále rozvíjel a různě upravoval, až vzniklo háčkování, jak jej známe dnes.

Za matku háčkování považujeme Eleonore Riego de la Branchardiere, která napsala první knihu o Pletení, háčkování a síťování. Stejnojmenná kniha pochází z roku 1846 a představovala revoluci, která významně ovlivnila tehdejší viktoriánskou módu.

 

Moderní háčkování - kniha s návody

Nepřehlédněte oblíbenou knihu o háčkování od A do Z. Sarah Shrimptonová vás provede celou řadou háčkovacích technik – Tuniské, gobelínové, mozaikové či obří. Na 14 projektech si vyzkoušíte tvorbu stylových doplňků s tradičními i moderními motivy, osvojíte si nové metody a zdokonalíte se v těch, které už znáte. Postupy jsou doplněné rozkresy a fotografiemi, podle nichž se naučí háčkovat opravdu každý.

Knihu pořídíte zde >

Co budete potřebovat? Žádný háček v tom není…

...tedy vlastně je. K háčkování budete jeden potřebovat. Právě v tom je rozdíl mezi háčkováním a pletením. Pletací jehlice používáte dvě (někdy dokonce tři) a háček máte pouze jeden.

Háček

Nejčastěji se používají hliníkové, ocelové, bambusové nebo plastové háčky. Ty mají různou tloušťku a označují se čísly od 0,1 do 16. Obecně platí, čím tenčí příze, tím menší háček. Vhodnou velikost však zjistíte z etikety příze, nebo se postupem času sami naučíte vybrat háček podle vybraného vzoru a zvolené příze.

Příze

Háčkujeme nejčastěji z bavlněných přízí. Pletení a háčkování s bavlněnou přízí ovšem není úplně jednoduché. Bavlna není tak pružná. Abyste měli úhledně stejná očka, musíte ji neustále napínat a uhlazovat, když se začne třepit. Z toho důvodu se používají různé bavlněné a vlněné směsi. Z takových přízí uháčkujete kabelky, dečky, prostírání, dětské hračky i různé halenky. 

Držení háčku

Stejně jako u pletacích jehlic, také u háčku řešíme správný úchop. Ten ale neexistuje. Musíte sami zjistit, který vám bude nejvíce vyhovovat, abyste neměli křeče v rukou. Vybrat si můžete ze dvou základních stylů podle ruky, jakou používáte. A úchop si přizpůsobit.

• pozice přes háček (háček držíte jako tužku mezi palcem a ukazováčkem, rukojeť si opřete o dlaň)
• pozice pod háčkem (háček držíte jako špachtli, ruka je pod háčkem)

 

Staňte se umělcem

Seznamem potřeb k háčkování to pro dnešek uzavřeme. Jednotlivým háčkovacím postupům a vzorům se budeme věnovat zase jindy. Na závěr snad ještě jeden poetický dovětek. Na rozdíl od pletení je háčkování považováno za umělecké řemeslo. Dáno je to tím, že zatím nebylo průmyslově mechanizováno. Alespoň ne zcela.

Existují osnovní pletací stroje, ale ty nedokážou spolehlivě napodobit ruční práci. Musí používat útkovou nit, kterou zavedou do oček řetízkové vazby. A háčkování do kruhu neumí vůbec. Na strojích a stavcích se tímto způsobem vyrábí především háčkované krajky stuhovitého tvaru, záclonoviny apod.